Poslední dny jsem se setkala s několika lidmi, kteří žijí šťastný a naplněný život. Žijí své poslání ve svých profesích, jsou spokojeni v rodinném životě, a přesto jim jiskry v očích nezářily tak, jako jindy… Doslova hmatatelně bylo patrné, jak jsou jejich vibrace jiné, než je tomu jindy, než tomu bylo dřív.
Aniž bych se zeptala, tak sami, s pohasínajícím jasem vyslovili, jak je ničí to co nyní prožíváme a kolik síly jim bere každé další opatření, díky kterým nemohou pracovat, dýchat, tvořit a prostě jen tak obyčejně žít… Právě tak, jako dosud. Právě tak, jak cítí a právě tak, jak je přirozený smysl jejich života.
S každým tím člověkem jsem si povídala a každý z nich mi na hladině své bytosti ukázal mnoho.
Jak mnoho je důležité se nenechat hubit strachem přicházejícím zvnějšku, otrávit zákazy, ani klesnout do hodnocení druhých. Jak málo stačí, aby se vibrace kohokoliv z nás zkalily. Přičemž příčinou nemusí být ani naše vlastní chmurná myšlenka, ale ono třeba stačí dávat pozornost katastrofickým zprávám, či melancholickým úvahám druhých a už jsme strženi. A už to s námi jede a zmocňuje se nás lavina, která prudce frčí dolů a bez soucitu s sebou bere vše, co jí přijde do cesty.
Vymrští nás někde cestou, nebo až na samém dnu. Ať tak, či tak, bude nás to stát dost šrámů a energie, abychom se vrátili zpět. Je třeba si uvědomit a zas a znovu připomínat, že Život v nouzovém stavu je stále Životem, který stojí za to žít.
Boží jiskra je v každém z nás a naším úkolem (nejen v těchto dnech) je nechat JI naplno svítit na cestu sobě i bližním a čerpat přesahující Síly Stvořitele, který se projevuje tím více, čím více to umožníme.
💗💗💗
Vnitřní bdělost. Vnitřní tichost a hluboká pokora k Životu, jemuž důvěřujeme a v jehož objetí bez bázně jdeme dál, jsou v tyto dny výživou, díky které v sobě skládáme střípky Naděje a tvoříme své mosty Lásky, po nichž navzdory všemu kráčíme vstříc svým posláním.
Buďme ve svém srdci, ve svém milujícím středu, ve kterém VÍME, že nic není chyba a vše je v pořádku. Buďme v sobě, ciťme a vnímejme své Božství uvnitř a nenechme se vtáhnout do děje vně.
💗💗💗
Jak jsem si tak s těmi různými lidmi během předchozích dnů povídala a pomalu a jemně se dotýkala jejich srdcí, tak se opětovně potvrdilo, jak velmi vyživující a vzájemně obohacují je prosté bytí, sdílení, sounáležitost s lidmi na stejné vlně. Doslova před mým zrakem se probouzela jejich pravá a ryzí Síla, která kdoví proč (i když víme, proč) byla utlumena. A samozřejmě i mně každé to setkání, každý okamžik darovalo tolik krásného a povznášejícího, že jsem dlouho při své večerní modlitbě děkovala.
Je přirozené, že na každého z nás má vliv kolektivní děj a přesto je třeba si připomínat, že Život je nepředvídatelný, hlučný a bujarý a jeho prožívání v nouzovém stavu s sebou nese mnoho Božích plánů, které nemusí být líbivé a přestože nejsou našimi plány, tak tu s námi jsou a naším úkolem je bytí v klidu a míru.
A i když není možné mnoho z toho, co pro nás bylo dosud samozřejmé (aniž jsme si mnohdy uvědomovali, jaké dary prožíváme, viďte) a naše Životy se lusknutím proměnily, tak přesto je možné mnoho jiného.
💗💗💗
Mnoho toho, co objevíme, když nedovolíme zhasnutí své Boží jiskry a naopak podpoříme, aby se námi intenzivněji rozzářila.
Záře, která pro nás má v této době zásadní úlohu – osvítit další rozměr naší lidské existence, naší Božské podstaty. A jestliže své rozzáření podpoříme, třeba jen tím, že nebudeme šířit paniku a naopak budeme důvěřovat procesu, ve kterém jsme, tím hlubší mír budeme prožívat a neomezenou Sílu budeme mít. Božství v každém z nás je neomezené.
💗💗💗
Je v pořádku, když ke komukoliv z nás přijde strach. Je v pořádku cítit nejistotu a mnoho zvláštních pocitů a je třeba si uvědomit, že jsou naším společným učivem, jehož smyslem není, aby nás paralyzovalo, nýbrž aby posílilo naše pouto s Bohem0
Naše pouto s Bohem sílí z krůpějí naší Víry, Naděje, Lásky.
Představte si, že se nenecháme ničit negativní smrští zákazů všeho, co nesmíme, ale naopak těšíme se z toho, co vše můžeme a díky tomu skládáme barevné mosty svých okamžiků.
Životů nás všech, které mezi sebou tvoří nádherně propojené cesty Světla. Mistrovské dílo utkané lidskou esencí každého z nás, ve které je mnoho tónů Naděje.
Mnoho, nekonečně mnoho tónů Naděje každého člověka může spolu-tvořit nádhernou Bránu pro přicházející Milost celému světu.
A čím více lidských esencí ji společně vytvoří, tím výš poroste.
Její klenby vystoupají do Nebeských sfér a dotýkajíce se nespoutanosti Božské moci vytvoří otevřený prostor, skrze který každý z nás a celé lidstvo společně pojme mnohem více Jeho Pomoci. Je to stejné, jako když potůčku, který je zaneřáděný různými nečistotami pomůžeme, vytvoříme v něm prostor a rázem se jim rozproudí mnohem více vody.
Nebesa započala svoji práci a vytvářejí silné pole Pomoci, ve kterém se prolínají souřadnice Božského záměru, které nesou aktivní vibrace ohromující síly, kterou je sycen každý z nás, kdo se jich skrze sebe, skrze svoji vysokou vibraci důvěry dotýká a tím jim tvoří cestu.
Přichází veliká Milost, která s sebou přináší nesmírné bohatství a přestože je situace vážná (a vůbec ji nebagatelizuji), tak je existenčně potřebné zachovávat bytí ve svém středu, v Boží jiskře, neboť to jediné nám odemkne cestu do další epochy.
- Nestavme se do rolí oběti, nenechme své tváře křivit ukřivděností, neohýbejme se tíhou z toho, co vše nemůžeme. Naopak. Spatřujme, co vše smíme.
- Rozhlížejme se jako malé děti, které umí vidět kouzlo okamžiků a tak jako ony hleďme na svět očima srdce, které rozzáří nádherné cesty dál a ještě dál a mnohem, mnohem dál…
- Nechme roztančit krůpěje Naděje ze svých srdcí a tvořme nejkrásnějšími tóny svých esencí mosty do Božího světa Lásky.
- Plňme se životní energií, odhodláním a rozhodnutím nechat zářit Světlo sebe sama.
- Uvědomujme si a zas a znovu si připomínejme, že naše Podstata je čisté Božství.
- Neplňme svá srdce hnisem nenávisti k bližním jen proto, že mají jiné názory než my.
- Hluboce se nadechněme a pohlédněme na celý děj zrakem Lásky, zrakem Boha, jehož lesk svítí v očích každé bytosti.
💗💗💗
Ano, i v člověku, o kterém se domníváme, že jej není možné milovat.
Ano, i v něm tiše svítí Boží Světlo a třeba právě čeká na to, až si to připustíme.
Boží jiskry nehasnou.
💗💗💗
S vděčností v srdci,
Radana