Modlitba Matky Země
Sedíc pod mocným stoletým dubem dělám volné tahy už mnoho týdnů rodícího se obrázku na novou svíci, nechávám se unášet velkorysou energií Světelných tvůrčích sil
Sedíc pod mocným stoletým dubem dělám volné tahy už mnoho týdnů rodícího se obrázku na novou svíci, nechávám se unášet velkorysou energií Světelných tvůrčích sil
V lese, na louce, u vody, kdekoli v přírodě, jsme si vždycky tak trochu blíže. V tichu, odpojeni od každodenních povinností, získáváme prostor jít do svého nitra, propojit
S teplým hrnkem čaje se chumlám pod dekou, hledím do plamínku svíčky a napadá mě, že se říká, že únor je takové pondělí roku a možná na
S pocity završení a hluboce nádherné vděčnosti pomalu uzavírám Posvátný kruh Placentového rituálu pro úžasnou skupinu vědomých žen. Rozhlížejíc se po celém tom nádherném prostoru mihotajících
Cítím nádherně teplý, živoucí a nesmírně láskyplný nádech. Je jako ten nejvoňavější, nejlaskavější nádech zamilované Bytosti, který mě dojímá. Prožívám tetelení ve svém srdci, těle, které dalo
Mokoš předala svou pomyslnou vládu bohyni Svíze, patronce měsíce října. Bohyni křižovatek a životního rozhodování, správné volby, která nad námi drží svou ochrannou ruku. S každým
Prostor ničeho. Není zima a není ještě jaro. Je něco mezi tím a v tomtéž rovněž stojíme i my. Jsou chvíle, kdy nabíráme dech ve spočinutí a čerpáme dary
Pokračování článku Dotek modré civilizace. Přeji si napsat něco, o čem jsem nikdy předtím tak důvěrně nemluvila. Přeji si dát otisk nesmírné hloubce svých prožitků
Přeji si napsat něco, o čem jsem nikdy předtím tak důvěrně nemluvila. Přeji si dát otisk nesmírné hloubce svých prožitků do slov, jimiž bych zachytila bezbřehou
Tak je to tu zase, říkám si a vlastně tomu nemohu věřit. Tak rychle a se spontánní přirozeností se vše seběhlo, letí mi hlavou, dávám blinkr, pořádně