Několik týdnů před jarní rovnodenností 2024 mě obklopují šňůry jiskřivých vibrací, které ke mně ojedinělým způsobem hovoří, a já mimořádnými ději pociťuji, že je uvolněna velice silná receptura nesoucí hluboké spektrum podpory do tématu, které je důležitou misí každého člověka na Zemi.
V jiskření démantů, do šťavnatých plášťů oděná, se rty v barvě zralých malin, do nichž sám Bůh vykreslil ladné linie do mého prostoru přichází Princezna Země, která mi v nádherném obřadu odkrývá svá tajemství a já cítím LÁSKU, která živí celý svět…
V zářícím zurčení okolo sebe tká osnovy vláken, které se okolo ní rozprostírají, stále všemi směry narůstají, nepřetržitě vibrují, vzájemně se do sebe rozmanitě vpíjejí a záhy i okolo mě vytváří dechberoucí, nádherně zářivou, hustou síť.
Pociťuji, jak se úplně jednoduše každičké vlákno ladí na má jemná těla, záhy i tělo fyzické a propojují se, se mnou.
Jemně utkaná síť souměrných vzorů, přetékající koncentrovanou infuzí Vyšší Lásky, kterou mi je ve vrstvách dovoleno vidět nese Posvátnou geometrii.
Pociťuji obrovský energetický záběr, který je jako nekončící hlubokost milujícího objetí Stvořitele, jehož všudypřítomná energie je zpřítomněna stále hlouběji v mé DNA.
Spočívám v modlitbě, ve spojení se Stvořitelem, v tichu. Multidimenzionální Božské Já mnou září a cítím, jak všechny kódy Lásky, které mi byly na pozemskou pouť vloženy ( právě tak, jako každému jinému), mění svoji podobu a doslova procházejí ladičkou Země, pod jejíž doteky se zázračně proměňují.
V období Velikonoc 2024 si uvědomuji obrovský úkol, který ke mně přichází a neodvažuji se pomýšlet na to, JAK jej naplním. Přesto je ve mně důvěra, odhodlání a stejně tolik potřebná pokora k jeho uchopení.
Vibrace nabírají na intenzitě a já si uvědomuji, že to, aby skrze mě protekly, bude mít tentokrát pořádné grády!
Propisují se každým okamžikem mého nádechu v naprosto koncentrované síle. Uvědomuji si (a váhám, jestli tohle mám sdílet), že se chvílemi dostávám do téhož magického prostoru, jako když jsem doma na svět přiváděla syna Maxíka. V naprostém odevzdání, pokoře i té nejhlubší důvěře k Bohu.
V jednotném dechu splynutí s tepem Života, objímána celým Vesmírem, za šepotu Velké Matky a její Modlitby zrození.
Dotkla jsem se mimořádné inteligence Života, prožila skrze sebe její Mistrovský děj a pocítila to největší, Boží požehnání. To nejvíc, co jsem kdy mohla od života dostat mnou ožilo.
Uvědomuji si, že nyní jen „navazuji“ na okamžiky, které žijí v Kronice světa a že už tehdy, před osmi lety, jsem byla připravována na tento úkol.
💗💗💗
Procházím nesmírně silnými iniciacemi, jsem v obrovsky silném tahu mystických sil, vnímám symboly, které mě vedou, a soustředěně odvíjím vlákna zhmotnění Vyššího Záměru.
💗💗💗
Po mnoha týdnech, kdy se mé energie navibrovaly do „potřebných frekvencí“, jsem ve Svatyni, která září jako nejsilnější planeta Vesmíru a já cítím, že TO JE nejsilnější planeta Života každého člověka. To je poklad Planety pro každého z nás.
Dostává se mi od přítomného mecenáše poselství, že nyní, kdy Nová – Zlatá Země otevřela své portály a rozvibrovala své síly, jsme jako lidstvo připraveni uchopit klíč od této Svatyně.
V mléčném oparu vidím rozpité tváře desítek, stovek, tisíců, ba nekonečna lidí všech epoch, kteří svými modlitbami, činy, jež kdy byly po celá staletí vyslovovány, vystavěli bránu, která se otevřela mým krokům a já díky společné práci lidstva stojím ve Svatyni, která se přepisem kolektivního pole odhalila.
Září jako sídlo všech drahokamů světa, hebce a s velkou něhou v ní proudí bohaté stuhy Lásky, jejichž frekvence jsou v tak vysokovibračních proudech, že přesahují VŠE, co jsem kdy v jemných světech pocítila.
Dotýkají se mě horké prameny přicházející Královny prosperity, která mě svým zářícím zrakem doslova oslňuje, a přesto v jejich očích zřím Božský jas, jež se třpytí jako posvátné smaragdy Kosmu. Její vibrace se elegantně vlní a okouzlujícím způsobem se rozprostírají polem nekonečného bohatství, které je jako ohňostroj galaktického Světla.
V tomto ději se současně roztáčejí labyrinty Světelných šňůr Pravdy a historie Celku, týkající se nás všech, které se jako půvabná oblaka červánků vznášejí a opětovně dopadají v podobě tisíců bublin Živé energie.
Pociťuji velikou hloubku smysluplnosti i dojetí za nás všechny. Vnímám, že otevření Svatyně je společnou prací nás všech, a prostupuje mnou intenzivní propojení s každým člověkem, s podstatou Života, s Celkem.
Pozoruji zapadající společnou tíhu lidstva, jež je jako temná řvoucí koule bolesti, ze které se záhy rodí žhavý Světelný kotouč. Ten sálá důstojnou připraveností uchopit dar Lásky k sobě sama. Lásky, která je v nás čistá, dominantní Síla Stvořitele pro pro tvoření vědomého a zralého vztahu se sebou samým.
Není podmíněna tím, kdo jsem, jak vypadám, co umím, co jsem dokázala, ale prostě a obyčejně JE. Je jen proto, že já jsem a zvědomuji si sama v sobě esenci Boží. Přítomnost miliónů zázraků tvůrčích sil Života, které mi darovaly jiskru Posvátné energie ze sebe sama, abych já mohla žít.
Láska k sobě sama, která JE ŽIVÁ. Není založena na opakování si laskavých, naučených slov v autopilotním režimu. Není zaměněna za pýchu, sebestřednost, tvrdou disciplínu, sebemrskačství a ani nechce a nepotřebuje být úspěšná a šponovat výkon. A už VŮBEC, ALE VŮBEC nepotřebuje potěšit druhé, být chválena a oceňována z vnějšku.
Nevyrovnává misky rovnováhy způsoby, že když přeberu tady, tak vyrovnám tímhle a ono se to „nějak“ poskládá…
Láska k sobě je zvědoměním, že VŠE, co je Stvořeno, je požehnáno Božským proudem a odrazem Jeho Lásky.
Opravdová Láska k sobě sama, je Vyšší formou Sebelásky.
Je vycentrovaná a tak UPŘÍMNĚ živá, že ji pociťujeme z hloubky sebe sama každou svou buňkou, orgánem, či pórem, jako kdyby v nás zářila nejjasnější Hvězda celého Kosmu, v jejíž záři žijeme a která určuje směr našich kroků. Její prameny jsou sálavé, bohatě štědré a tvoří naším Životem magickou stezku, na které jsou pro nás drahocenné esence, v nichž doslova slastně přivíráme oči, vrníme blahem, jsme vyživeni a nekonečně spokojeni. Na této magické stezce jsou okamžiky i podporující vedení, které nás učí, abychom se víc a hlouběji vyvázali z jakýchkoliv těsností k sobě sama s elegancí.
Plní mě Boží nektar, jenž je jako Nebeská mana, která se mnou rozprostírá a já pod vedením roztančených gejzírů malinově jiskřících vibrací Princezny Země a současně důstojně se vinoucích frekvencí Královny Prosperity, ze kterých je hmatatelná silná zemitost, vstupuji do nádherného obřadu, ve kterém za přítomnosti tisíců galaktických Bytostí skrze sebe nechávám procházet první vlákna Jejich záměrů do hmotného naplnění…
Tvořím ve velkém ponoření až po několika měsících iniciací a chvílemi mám dojem, jako kdyby se otevřely Nebeské brány celého Kosmu najednou, jaká obrovská průrva explodujících energií to je.
Po mnoha dnech, vlastně týdnech intenzivní práce, kdy se mé energie stále hlouběji ladí a propojují s Bytostmi, které mě při tvoření provázejí, získávám pocit určité pevnosti. V samotném nitru Svatyně, o které píšu výše, jsem vedena až ke Klenotnici.
Cesta k ní je poskládána mozaikou lesknoucích se oblázků a zní Nebeskými tóny, až tajím dech.
Měkce vinoucí se esence milosti, jimiž je tento prostor protkávaný, hovoří jazykem Světla, jemuž bděle a s velkou pozorností naslouchám a cítím, jak s každým mým krokem vše zesiluje a já vstupuji do stále intenzivnějšího pole nesmírných energetických výbuchů, které střídá nejhlubší ticho, klid a nekonečnost Kosmického vědomí.
Z dálky JI vidím. Elegantní zářící Klenotnice, kterou se vinou průzračné energie a já čím blíž přicházím, tím větší, obrovsky silné chvění v celém těle cítím. Záhy mi je sdělováno, že je to frekvenční vitalizující sérum Boží energie ( které je ve svíci Sebeláska ukotveno ). Noblesa Klenotnice plna půvabného, čirého Světla je nekonečná, jako by to byla veliká posvátná budova Světla nemajíc konec ani začátek. Skrze ni ladně šumí barevné jiskření nepopsatelné záře pra-látky Vesmíru.
Jsem vedena k prolnutí s pra-látkou, která mi dává pocítit její nesmírnou Sílu, nemajíce žádný začátek ani konec, žádný čas, děj a limity, přes které by tato esence neprotekla (a to jsem ještě netušila, že právě tuto Boží moc znovu prožiji při tvoření Diáře 2025, o kterém jsem v tomto období ještě nevěděla).
💗💗💗
Jsem rozpuštěna v rozvibrovaných Světelných dunách, které se malebně přelévají, a mám dojem, že jsem se doslova metamorfovala do zcela jiného stádia vědomí i podoby.
Pociťuji průzračně hedvábné esence všech přítomných Bytostí a uvědomuji si, že jsou zde přítomni i Strážci tohoto místa.
💗💗💗
Skvostné substance pra-látky, která před chvílí ještě zářila, se záhy zatemňuje, jako kdyby ji prolínaly neúprosné spáry zla otevírající divokou propast lidstva. Přichází osvobozující šum Křídel Světelných poslů (o nichž třeba napíšu někdy příště, bude-li to možné sdělit) a já vidím, jak se doslova do těla Země boří Akáša lidstva zmítající se skutky všeho, co kdy člověk sám sobě učinil, všeho, co je schopný a po staletí vytvořenými koncepty sobě samému činit „jen proto, aby…“.
Každé slovo, každá představa, každý obraz a skutek o sobě samém každého z nás, je na tomto místě uspořádaný ve svazcích, které mají v rozmanitých odstínech červené, živé, pohybující se kořínky, v nichž šumí veškeré naše pravdivé vyjádření vztahu k sobě sama. Nezkalené nálepkami, pózami před druhými, ale syrové, upřímné, krásné i bolavé.
Obrovská rozpínající se natlakovaná vlna trhá Zemi a já mnoho dnů kráčím rudou tekutinou bolestí lidstva. Té nejhlubší a kruté bolesti plynoucí z absence lásky k sobě i druhým…
Plní mě obrovský soucit, pokora, porozumění a po tváři se mi kutálí slzy. Slzy všech. Za všechny.
A až v tyto okamžiky (snad) v plném rozsahu chápu hloubku celého Záměru a důležitost naplnění této svíce.
Princezna Země mění podobu svého jiskření do temně karmínové s plynoucími srdci, z nichž tepe horká Láska tvořící svět, vroucná slova se z jejich sametových rtů nesou jako píseň a stříbřitě hemžící stuhy vláken ožívají v nádherně velkorysé podobě.
Její esence se přelévají do zcela jiné formy a záhy přichází Královna prosperity, kterou se nesou zářící cyklóny výbuchů, rozlévající se skrze všechny její pláště až do sametového srdce Země a dávají mi nesmírně silný prožitek. Energie silně tepají a v hlubokém rozsahu jsou skrze mě staženy do hmoty.
Dosedají v kořeni Země jako semena Zázraků a nesmírně hlubokého požehnání.
Do nejjemnějších detailů zřím, do závojů oděnou, přicházející Solární bouři.
Až nyní si uvědomuji, že ANO, to ona prošla cestu na Zemi tehdy v třaskavých vibracích nejen pro sebe, ale i svoji sestru Sebelásku, kdy mocné cyklóny Světelných bouří obestřely nejen můj ale celý Svět.
Obě na mě hledí a mezi nimi se mísí bujná, živá poupata květů hojivě smývající všechny tíhy nelásky lidstva.
Dávno předtím než jsem tušila, kdy a že právě v tomto období poplynou finální fáze završení Sebelásky ( upřímně já vlastně nikdy nevím, zda to či ono, budu opravdu smět odhalit světu), jsem Vesmíru, a chcete-li sama sobě, kývla na to, že odjedu spolu s dětmi do Země zaslíbené.
Právě tam byla Sebeláska (a nejen ona) mnoha nádhernými obřady Posvátných ceremonií i obyčejnými ději, v nichž jsem přetékala Láskou, že smím a mohu, požehnána.
V čisté lásce a dojetí Vám ji posílám a budiž osvobozeno vše, co zatíženo jest.
Nechť Vás vede do Vašich hlubin…, až tam, kde Vám Posvátná řeč vdechla Život 💗.
S láskou,
Radana
