Mokoš předala svou pomyslnou vládu bohyni Svíze, patronce měsíce října. Bohyni křižovatek a životního rozhodování, správné volby, která nad námi drží svou ochrannou ruku. S každým podzimem přichází hlubší ponoření se do sebe. Příroda se choulí do spadaného listí, je…
Tulím se k dětem, naslouchám jejich oddechování a vdechuji vůně jejich hlaviček, které prostupují celou moji bytost. Hebce se nořím do spánku, z něhož mě záhy volá tajemný svit Luny. Vypadá to, jakoby mi toužila rozvyprávět svá tajuplná poselství. Ležím…
Naplněná vděčností šeptám do větru svá poděkování za štědré dary, které do mého Života proudí. Za to, že stojím téměř přesně po roce na tomtéž místě. Vstřebávaje přítomnou Božskou esenci, hledím k velkolepé soše Marie. Vědoma si hloubky dnes již…
Hledím do temných očí dívenky, ve kterých je nesdělitelná radost, jež mě plní dojetím. Je užaslá, jako by dostala ten nejkrásnější dárek na světě, a přitom v rukou drží obyčejný bublifuk, který jí právě nadělily mé děti. Egyptská dívenka má pravděpodobně svůj…
Před koncem školního roku vezu své milované chlapce ze školy, povídají mi, jaký měli den, a starší syn mi rozjařeně vypráví, jaká dobrodružství prožil se spolužáky na dvoudenním výletu. Mezi jejich dětskými hlásky současně slyším z hlubin Země volání, že…
Dotek nejkrásnějšího Anděla Pozoruji plamínek právě zažehnuté svíčky Archanděla Gabriela a vdechuji voňavou sílu bylinkové koupele, ve které právě odpočívám. A najednou, jako kdyby se časová smyčka stočila o pár let zpátky a já byla na stejném místě naší koupelny.…
S dojetím sleduji děti na představení naší školy a školky a uvědomuji si okouzlující výjimečnost našich paní učitelek. A jak je neuvěřitelné, jakými vzácnostmi naše děti obdarovávají, protože to není rozhodně nic samozřejmého. Jsou jako kouzelné víly, které…
Tak zase s radostí běhám s balíčky, na které se usmívám a mám dojem, jako kdyby Nebem projížděla zlatá sluneční loď, která je obestírá svými paprsky požehnání a já už zase prožívám, jak je do nich vkládáno mnohem více, než…
Prostor ničeho. Není zima a není ještě jaro. Je něco mezi tím a v tomtéž rovněž stojíme i my. Jsou chvíle, kdy nabíráme dech ve spočinutí a čerpáme dary těchto okamžiků, v nichž v souladu s Přírodou procházíme velkolepým…
Příběh, který Vám budu vyprávět se skutečně stal a ještě nyní ve mně vyvolává velmi krásné pocity a hluboké uvědomění toho, jak velmi blízko jsou Duše lidí, kteří spočívají na druhém břehu, součástí našeho života na Zemi. Jak mnozí víte, třeba…
