Volným krokem, jako víla, nakračuji v nádherném koberci podzimní trávy, ve které tu a tam leží list, který pod mými kroky jemně zašustí. Pohlédnu vzhůru do korun
Hledím do temných očí dívenky, ve kterých je nesdělitelná radost, jež mě plní dojetím. Je užaslá, jako by dostala ten nejkrásnější dárek na světě, a přitom
Používáme cookies a podobné technologie ke zlepšení vašeho zážitku, analýze návštěvnosti a zobrazování relevantního obsahu. Bez vašeho souhlasu nebudeme ukládat nepotřebné cookies. Odmítnutí může ovlivnit některé funkce webu.