Poselství sněženek
Prostor ničeho. Není zima a není ještě jaro. Je něco mezi tím a v tomtéž rovněž stojíme i my. Jsou chvíle, kdy nabíráme dech ve spočinutí a čerpáme dary těchto okamžiků, v nichž v souladu s Přírodou procházíme velkolepým…
Prostor ničeho. Není zima a není ještě jaro. Je něco mezi tím a v tomtéž rovněž stojíme i my. Jsou chvíle, kdy nabíráme dech ve spočinutí a čerpáme dary těchto okamžiků, v nichž v souladu s Přírodou procházíme velkolepým…
Jen den zimního Slunovratu, okamžik, který je magický, jiskřivý a naše rty častěji, než kdy jindy vyslovují slovo Ježíš – Ježíšek. Noříme se do závojů slavnostního času, jak hebce poletující vločky okolo nás a mnozí se právě nyní ve svých…
Přeji si napsat něco, o čem jsem nikdy předtím tak důvěrně nemluvila. Přeji si dát otisk nesmírné hloubce svých prožitků do slov, jimiž bych zachytila bezbřehou krásu všeho, čeho se mi dostalo. A přesto vím, že mé přání je bláhové…
Tak si to tak metelím domů z bruslení na rybníčku odnaproti, kde mě právě u dětí vystřídal manžel, poslouchám mlčení Země, cinkání vloček a přemítám, jestli to těsto, které jsem před odchodem zadělala, hezky nakynulo. Otevírám dveře a rovnou mě obejme…
Na procházce nádherně voňavým lesem s dětmi pozoruji jak se stromy loučí se svojí barevnou krásou a ve svém jemném ševelení dávají sbohem dalšímu cyklu svého bytí. Bez násilí držet tok času prochází nádhernou proměnou, kterou pozvolně završují svoji…