Naplněná vděčností šeptám do větru svá poděkování za štědré dary, které do mého Života proudí. Za to, že stojím téměř přesně po roce na tomtéž místě. Vstřebávaje přítomnou Božskou esenci, hledím k velkolepé soše Marie. Vědoma si hloubky dnes již…
Před koncem školního roku vezu své milované chlapce ze školy, povídají mi, jaký měli den, a starší syn mi rozjařeně vypráví, jaká dobrodružství prožil se spolužáky na dvoudenním výletu. Mezi jejich dětskými hlásky současně slyším z hlubin Země volání, že…
Dotek nejkrásnějšího Anděla Pozoruji plamínek právě zažehnuté svíčky Archanděla Gabriela a vdechuji voňavou sílu bylinkové koupele, ve které právě odpočívám. A najednou, jako kdyby se časová smyčka stočila o pár let zpátky a já byla na stejném místě naší koupelny.…
Za oknem pozoruji první sněženky, které se navzdory právě vydatné fujavici plny odhodlání ve své křehkosti, ale i nesmírné síle ve větru chvějí a po chvíli se z nebe roztančí velké kusy vloček, které říkají, že paní Zima ještě stále…
Tak si to tak metelím domů z bruslení na rybníčku odnaproti, kde mě právě u dětí vystřídal manžel, poslouchám mlčení Země, cinkání vloček a přemítám, jestli to těsto, které jsem před odchodem zadělala, hezky nakynulo. Otevírám dveře a rovnou mě obejme…
Užívám si ten nádherný čas, který je opředený vláknem kouzel a zázraků, tak jako jindy a přesto mnohem více, než kdy jindy. V tichém spočinutí, v pokojném míru jakéhosi završení uvnitř sebe sama vstřebávám dary, které k nám všem…
Tak nám doma zavoněl štrůdl a jako na zavolanou děti mezi vykuřovadly vytáhly vánoční Františky od loňska a nám se doma rozvoněly Vánoce. A jak už to bývá, tak mi za pár momentů ( ne náhodou) telefonovala má úžasná korektorka…
…Je to jen pár hodin, co jsem se vrátila z cesty, na kterou jsem byla volána i se svojí rodinou a hned zčerstva píšu tyto řádky, přestože mi jistě potrvá, než je zveřejním. Vrátila jsem se z cesty, o které jsem…
Tak jsem si tak včera u krájení cuket (kterých se letos urodilo opravdu hodně) s kulisami zvuků probíhající rekonstrukce v patře nade mnou bilancovala a říkala si, co vše mi letošní léto dalo a rozhodně ke mně a mé…
Ležím na chodníku před domem se zavřenýma očima, čísi ruce mě drží za mé a mluví na mě laskavý hlas… když otevírám oči, vidím staletou lípu, která stojí nedaleko, a nad ní nádherný Nebeský chrám, z něhož vystupují úchvatně blyštivé…
