V měkkém Světle pomalu sestupuji z Chrámu vtělení. Vzpřímeně a vědoma si své úlohy procházím jako každá Duše sestupující do hmotného světa mezi svými Průvodci. Cítím jejich nevýslovně
Chumláme se s dětmi v posteli a doznívají v nás okamžiky krásného, každoročního setkání, který nám pomyslně odstartuje vánoční čas. Jako každoročně jsme si vychutnali hubník, štrůdl, zaposlouchali se do
Volným krokem, jako víla, nakračuji v nádherném koberci podzimní trávy, ve které tu a tam leží list, který pod mými kroky jemně zašustí. Pohlédnu vzhůru do korun
S batohem na zádech stoupám krok za krokem vzhůru. Vnímaje svůj nádech a výdech, kamenitou cestu se spleti kořenů, okolní klid a přítomné až nadpozemské ticho. Obzvlášť
Otevírám dveře do dílny a vítají mě rozzářené oči kolegyně, která právě sedí u počítače a zpracovává vaše objednávky. Než ze sebe setřepu boty s kabelkou a vybalím svůj počítač tak
Sedíc pod mocným stoletým dubem dělám volné tahy už mnoho týdnů rodícího se obrázku na novou svíci, nechávám se unášet velkorysou energií Světelných tvůrčích sil
V rukách s Osobní svíčkou, vybíhám ven, abych si ji vyfotila. Cítím zavinutí závojů Slunce a já jí spontánně políbím, šeptám ji modlitby a v očích mám jiskření. Je
Krůček po krůčku se nořím do mrazíkem vyzdobené přírody a přemítám o sobě sama. Opět se nacházím v období mých narozenin, které tak moc miluji a je pro mě
Mokoš předala svou pomyslnou vládu bohyni Svíze, patronce měsíce října. Bohyni křižovatek a životního rozhodování, správné volby, která nad námi drží svou ochrannou ruku. S každým
Naplněná vděčností šeptám do větru svá poděkování za štědré dary, které do mého Života proudí. Za to, že stojím téměř přesně po roce na tomtéž
