Mokoš předala svou pomyslnou vládu bohyni Svíze, patronce měsíce října. Bohyni křižovatek a životního rozhodování, správné volby, která nad námi drží svou ochrannou ruku.
S každým podzimem přichází hlubší ponoření se do sebe. Příroda se choulí do spadaného listí, je vlhká, tichá a uzavírá se do sebe, aby se připravila na odpočinek. Vydává poslední nádherné plody své úrody. Z bukvic vypadávají poslední semínka, sbíráme poslední houby, kaštany, poslední plody, které nám Matka Země pro tento rok připravila. Vytváříme zásoby na zimu. Zásoby nejen potravy, ale především životní energie.
Oslavujeme hojnost, štědrost a otevřenou mateřskou náruč přírody.
I my se začínáme nořit více do sebe. Dny jsou už chladné, přidáváme další a další vrstvu oblečení, abychom se zahřáli a zažehli plamínky lásky a podpory své duše. Naše kroky jsou pomalejší, uvážlivější, cílenější. Dny se krátí a my se utíkáme více do klidu, více domů, více k sobě. Využívejme tento vzácný čas pro načerpání sil z plodů Matky Země a radost z hojnosti, které se nám dostalo. A tím se připravme na zimu. Podpořme se nejenom tím, že budeme čerpat z darů Matky Země, ale i tím, že ve svých domovech dáme prostor záři a teplu ze svíček, z nichž můžeme čerpat nejen hřejivé doteky, ale také energii a poselství té, či oné svíce, která si nás zavolala. Hořící plamínek nám pomáhá dotvářet útulno a romantickou atmosféru v brzkých tmavých večerech. V neposlední řadě, pokud jde o svíčky z mé dílny, se rozprostře našimi domovy mnoho nesdělitelných darů, které nás hebce vedou, naplňují a za které všichni pociťujeme hlubokou pokoru, že to tak smí být. Osobně mám pro toto období ráda Svíčku Matky Země, která nás zpřítomní, vyživí, otevře požehnaným dějům blahobytu a na naší pozemské cestě podporuje rozkmitání zásadních hmotných dějů. Rovněž je to právě Ona – Máma nás všech, do jejíhož plamínku smíme šeptat svá slova díků a oslavovat vše, co uvnitř i vně sklízíme.
Nezapomeňme také vycházet pravidelně na sluníčko a těšit se z blahodárné koupele jeho svitu. Stejně jako lesy, louky, pole, zahrady, i když jsou více tiché, zahloubané a vlhké, tak nám přesto nesou velkou inspirativní moudrost. Dávají nám prostor se stále sytit.
Konec roku je nádhernou příležitostí rekapitulace a zhodnocení tohoto, co jsme vykonali a zároveň přípravy na nové projekty, novou tvorbu, nové cesty. Je to neoddělitelná součást cyklu roku, kterou když vynecháme, bude chybět. Nebudeme celiství.
Přijímejme ji s radostí a otevřenou náručí. Ne se zachmuřením a podzimními splíny, ale s vděčností nad zpomalením a rozvážností. Každá část kola roku má svůj velký smysl a jedna část bez druhé nefunguje.
❤️ ❤️ ❤️
Bez podzimu by příroda nebyla připravená na mrazy a spánek, bez zimy a odpočinku zase na rozpuk jara. Bez rozpuku by nemělo co zrát a bez zrání bychom neměli co sklízet.
Jako v životě. Nechme se inspirovat přírodou, více se nalaďme na její rozpoložení a hloubku jednotlivých cyklů a náš život bude bohatší, autentičtější a radostnější. I my budeme více v souladu sami se sebou. To moc potřebujeme hlavně my ženy.
V této době pro nás jsou vyživující, laskavé malé večerní rituálky uzavření dne. Tvoříme jimi pro sebe sama pomyslné ostrůvky svého zastavení, které nás sytí plynoucími vibracemi Života okolo nás a podporují nás na naší další cestě.
Zahřejme své srdce, pohýčkejme sebe sama svojí vědomou péčí o ducha i tělo. Dopřávejme si večerní zastavení, v němž se ztišíme, zapálíme svíčku, hluboce se nadechneme, vydechneme a dopřejeme si prostor plynutí všeho mezi tím. Uvolněme své srdce a vnímání do vděčnosti za to, jakých darů se nám uplynulé období dostalo a dostává. Co vše jsme se naučili, pochopili, prozřeli, kolik nádherných kroků jsme učinili a nádherně obohacujících situací nám Život daroval.
Vděčnost, není klišé. Vděčnost, opravdu upřímně procítěná, je nádhernou vysokou vibrací, která nás spojuje s jemněhmotným světem. Otevírá nás do čistých vibrací úcty, vzájemnosti a pospolitosti s Vesmírem, který není nikde mimo nás, ale naopak v nás. Rozprostírá se námi stále intenzivněji svým jedinečným a stále sílícím rytmem. Ten v našich Životech rozhýbe mnoho zázračných dějů, neboť jsme na ně skrze své čisté kvality, jejich kultivaci a vnitřní krásnění naší bytosti, připraveni.
Nádherná a velmi posilující je pro toto období Andělská svíčka požehnání 2022. Její pulzující frekvence jsou spjaté s ročním, měnícím se cyklem a my máme při práci s ní možnost se stále hlouběji a vědoměji otevírat dějům, které naším bytím proudí. A tím rovněž mnohé z našich pomyslných listů volně pouštět do toku Života.
S každým zlátnoucím listem se stahují síly Života do Země. Totéž se děje i v našich tělech, duších, emocionálních a dalších vrstvách, kde dochází k pozvolně plynoucímu tahu sil. Ty nás hebce vedou do kořenů a naším úkolem je vědomé otevření se těmto dějům.
Napojení se na rytmicky vlnící síly Života, které touží být v tomto období skrze každého z nás staženy dolů, znamená otevření se Božským dějům. Do našeho bytí vstupuje přirozená jednoduchost, ticho, klid a díky vědomému vyživení se tolik příjemný a osvobozující stav BEZ-TÍŽE…
❤️ ❤️ ❤️
S láskou Radana