Její sílu jsem chtěla umlčet…

Píše se leden 2025 a já procházím jiskřivým Kosmickým tkanivem a nadechuji se Světelných ornamentů, jež uvolňují měkký svit, které mě jako nekončící prstence Lásky objímají. Vlní se skvostnými krajkami moudrostí Podstaty prastarých svazků, které dýchají živou energií do mého prostoru, pod mé kroky i vědomí, aniž tuším co mi je sdělováno…

Odemykají brány, ze kterých proudí Kosmická tekutina Ticha Věčnosti, jež mi v brilantním ději poodhaluje vysoko-vibrační frekvence z nichž začínám tvořit, aniž tuším, co má být stvořeno…

Držím ji v ruce a vnímám její Boží rytmus. Nesmírná síla z ní promlouvá a mě plní mě údiv.  Každou buňkou pociťuji její nesmírný Světelný přesah a současně to, že bych se nikdy sama neodvážila něco takového stvořit…protože tuším jaký symbol a poselství nese.

Její dech se rozlévá celou místností, kterou prostupuje noblesní, hmatatelné Boží Světlo na Zemi. Přesto ji nezažehávám a s úctou dávám do posledního šuplíku – na dno, snad v bláhovosti, abych umlčela její sílu a silný manifestační potenciál, jemuž se v tu chvíli vskrytu bráním…

Z jejich záře jsem tehdy zachytila zvučné tóny hlasů, které mi šeptaly vedení pro mé další kroky, jež mi braly dech a plnily zdráhavostí…

Opatrně jsem otevřela šuplík a tam na mě sálalo neskutečné Světlo, v naplno aktivovaném potenciálu, a já v tu chvíli v tichém vědomí a s neomylnou pevností četla z časoprostorové brány, co jsem stvořila…

S tlukoucím srdcem jsem ji vzala do dlaní a tiše jsem ji pošeptala:  „Bože, pokud je to opravdu Tvůj záměr a já smím něco tak velkolepého přinést mezi lidi tak, ať…“ a sdělila svůj záměr, který jsem v tichosti odevzdala a svíčku zažehla.

Zářila jinak, než všechny předchozí plamínky. Živě, klidně, jasně, jistě. A přestože nemluvila hlasem, tak promlouvala…

Několik dní poté jsem se dívala do očí muže, skrze jehož zrak jsem viděla, že záměr je zhmotněn…

Dál si s dovolením tento příběh nechám pro sebe.

Se Svíčkou jsem velmi opatrně a doslova po špičkách dál pracovala. A ona se propisovala mým fyzickým světem více, než bych tušila, že je možné. Otevřela se silná fáze jejího zkoušení, během níž jsem přijímala její poselství tak, jak je vepsáno na její visačce. Ukázalo se, že nese několik úrovní, vrstev i hloubek…

Jako korunní princezna byla požehnána až do okamžiku, kdy jsem ji za horkých letních měsíců vypustila do světa prvním lidem, kteří se stali jejími dalšími zkoušejícími.

A ejhle i jim její svit s lehkostí a jasností rozkrýval brilantně cestu partnerství. Ať už se nacházeli v jakékoliv fázi, tak je tato mlčenlivá průvodkyně někdy více, či méně spiklenecky provázela na neuvěřitelných cestách. Stala se svědkem uzavření několika manželských slibů, prozření tam, kde společná cesta již nemohla pokračovat, i odhalení vzorců jak neztrácet sebe sama v náruči druhého. Pomohla mnohým nalézt vztahy a jiné zase vedla k tomu, aby žili vztahy, které jsou v souladu s jejich bytím, hodnotami a pravdivostí.

A mohla bych pokračovat…

Na podzim roku 2025 byla připravena v potřebném množství, spolu se vším, co k ní náleží, aby mohla být světu zviditelněna a vyslána mezi Vás. Stačilo jedno kliknutí – a přesto jsem váhala. Přednost dostala Adventní svíčka, Svíčka požehnání 2026 a další podzimní novinky.

Asistentka Kristina se nadšeně těšila, že si jí lidé budou moci pořídit v předvánočním čase, a celý tým v tichosti očekával, až to udělám… A já stále nic. Chybělo mi vnitřní přesvědčení, že nastal čas. Nevnímala jsem tiché svolení, že už mohu a smím.

Bylo mi lhostejné, že je to v rozporu s tím, co by učinil kdokoliv jiný. Neřídím se pravidly obchodníka, nýbrž Vyšším řádem, který září za mým počínáním…

Na konci listopadu, na prahu prosince, jsem s jistotou věděla, že to bez ohledu na prospěch opravdu neudělám. A teprve nyní jsem pochopila proč. V tichosti se měla hluboce a naplno nadechnout nevinné krásy roku zázraků 2026, bez pozornosti světa…Jako děťátko, jehož Vědomí tiše a plně dosedá do těla i existence.

A teprve nyní, s průchodem do zářivě jiskřících vibrací nového roku dosedla do připravenosti přijít do Vašich životů a naplnit jej nejhlubší sílou svých zázraků, jež se (z)rodily přesně 12 měsíců a byly požehnány v tichu Posvátného času… Jež jí udávají punc nezaměnitelné hloubky, odemykající skryté vrstvy srdce a mysli, probouzející porozumění, které nelze slovy pojmenovat….