S pocity završení a hluboce nádherné vděčnosti pomalu uzavírám Posvátný kruh Placentového rituálu pro úžasnou skupinu vědomých žen. Rozhlížejíc se po celém tom nádherném prostoru mihotajících
Nacházíme se v bodě zásadního obratu. Kolikrát jsme tuto, či podobnou větu předchozí dny, měsíce, roky slyšeli? A přestože je velmi těžce definovatelné a naším rozumem pochopitelné, tak
Pozorujíce tiché vlnění křídel, které se ve slavnostním tanci každým okamžikem víc a víc přibližuje Zemi, cítím hřejivě konejšivé (chladnému počasí venku navzdory) vlnění Světla. Je
Nečesaná, nemytá ještě v pyžamu vytahuji z lednice těsta, která jsme spolu s dětmi večer připravili, i když jsem si tedy ani náhodou nemyslela, že budeme právě dnes péct.
Cítím nádherně teplý, živoucí a nesmírně láskyplný nádech. Je jako ten nejvoňavější, nejlaskavější nádech zamilované Bytosti, který mě dojímá. Prožívám tetelení ve svém srdci, těle, které dalo
Mokoš předala svou pomyslnou vládu bohyni Svíze, patronce měsíce října. Bohyni křižovatek a životního rozhodování, správné volby, která nad námi drží svou ochrannou ruku. S každým
