„Mamko, naše Hambra ( pojmenování auta ) měla duši, ona totiž byla něco jako člověk“ řekl Vojtíšek, když poprvé seděl v novém autě a pokračoval „víš, tohle je prostě jen auto, ale já vím, že i v něm probudíš duši.“
„Ty totiž umíš probouzet život úplně ve všem, i v tom, co si člověk myslí, že duši nemá, anebo mít nemůže a vlastně to děláš i u lidí …“
„Taky třeba v lidech oživuješ naději, když už žádnou nemají a prostě probouzíš Světlo na Zemi.“
Usmívám se a zkápne mi slza nad jeho upřímnou dětskou hloubkou, krásou jeho očí, jeho Duše.
A v hlavě mi běží, jako už poněkolikáté během pár dnů, kolik jsme toho s naší milovanou Hambrou prožili a jak velkolepě a rychlostí blesku byl příběh završený!
Byla Světelným vozem, který odvozil nespočet zásilek Světla mezi Vás, věčně plná drobečků a matlanic od dětí ( protože já je prostě nebudu sekýrovat, ať dávají pozor) a fakt si to nepřejete vidět 🙂 plna našich vůní…
Svatyně, která zářila tisíci mantrami, mými hlubokými prožitky, radostmi, společně stráveného času s rodinou a kdykoliv pro mě měla svoji neviditelnou náruč. Nikdy jsem v ní nejela sama, protože její Duch byl přítomen.
Se zavřenýma očima bych poznala její fluidum, kterým byla prodchnutá a přesto asi tak rok zpět jsem pocítila, že je čas ji prodat.
Někdy to tak v bytí je, že ač se věci zdají dokonalé, tak někde za oponou je už stvořeno, že je čas TO pustit dál. Je třeba se učit být ve vibraci bytí, kde není připoutanost, chtění, ale ani plány, očekávání, protože jsme dozráli a pochopili, že Bůh v momentě přítomnosti vše dokonale naplánuje. To nás vede upřímnou cestou do opravdové hloubky sebe sama, kde pociťujeme blízkost Stvořitele a prožíváme jeho velkorysou Moc, kterou se naším bytím propisuje. Žít srdcem, bez tenzí rozumu je nejvíc…
Ač jsem pocítila, že mise auta byla naplněna, rozhodnutí jasné, tak nechci vyvolávat dojem, že to šlo jako po másle, nebo jsem to měla nalajnované a byla neoblomná hrdinka:-) To fakt ne.
Totiž tomu autu tlouklo srdce lásky a přesto s pocitem toho, že nic a nikdo na světě nám nepatří, nic není naše a máme pouze vyměřený čas, kdy nám je to, či ono svěřeno, jsem se rozhodla činit kroky. Přesto mi to bylo líto, že se vzájemně opustíme❤️
A právě v tom období se několik týdnů rodila Svíce Královský dar, skvělé říkala jsem si, alespoň ( tak jako u všech ostatních ) mohu pořádně otestovat její sílu, vědoma si, že tato svíce je silně spjatá s energií zhmotnění. Prožila jsem s ní neskutečné děje, kdy se Královská žezla Strážců Kosmických bran dotýkala skvostným požehnáním pro její zhmotnění…Prošla jsem mnoho sfér, dotýkala se nesdělitelných krajů, prožila obřady, které záhy ožívaly v realitě a mým srdcem, bytím i činy se propisovaly čisté Vesmírné zákony. Zákony Boží Moci, které po jejich sestoupení Bránou zhmotnění byly usazeny v Královské svíci. Nádherná, nekončící láskou prozářená tvář Velké Mámy uvolnila živý plamen vibrací, jimiž byla tato uniktání Svíce korunována a já ji mohla přinést do hmoty… Nebylo to však vůbec snadné a byla to dlouhá, předlouhá cesta…🙏
Měla jsem tedy nyní prvně příležitost a ne ledajakou Královskou svící pořádně otestovat.
Ono v dnešní době prodávat auto v této cenové relaci (nebylo úplně levné) není úplně lusknutím. Bylo mi jasné, že to bude důkladný audit mého záměru i svíčky. Inzerát pár dnů visel a den po jejím dokončení se mi ozval milý pán, že by se přijel na auto podívat. Domluvili jsme se na další týden, zatímco jsem v klidu nechala zmatlané sedačky 😀 ne fakt se nebudu tvářit, že něco je, když není. Místo toho jsem pracovala se svící na tom, aby si jej koupil. Přijel v horkém letním dni i s mechanikem, nadšení byli oba, ještě víc, když jsem jim dala klíče, ať se jedou projet klidně sami, protože jsem právě měla fičák v dílně. Prý „paní vy jste neuvěřitelná a to se nebojíte, že vám ujedeme „. Povídám, že rozhodně ne 🙂
Rozloučili jsme se s tím, že si dáme vědět do tří dnů, já mezitím dál pracovala na zhmotnění své vize, které jsem dala konkrétní podobu, záměr, ale neuvědomila jsem si, že tím pádem i limity, což jsem vlastně udělala prvně v životě.
A to byl velký přešlap! To, že jsem tomu dala rámec, kdy a jak.
Děti mi často říkají, že jsem královna manifestace a měla bych to učit lidi. Vím, že mají pravdu a také to, že se celý spirituální svět hemží naprosto nereálnými metodami a návody. Možná právě proto, to nedělám, protože nechci být zaškatulkovaná v této společnosti.
A ač jsem se setkala s mnohým, tak totiž jedna důležitá věc, která je mé veliké osobní now how a pro zhmotnění zásadní, nikde není přítomna. A to je to kouzlo, které až se rozhodnu to učit lidi, budu předávat dál.
Pán zavolal, že manželka rozhodla, že auto kupovat nebudou, protože místo toho pojedou na dovolenou. Zklamaná jsem nebyla, naopak se mi ulevilo kolika starostí budu ušetřena a mohu jet na happy vlně léta s dětmi dál. ( Jistě si umíte si představit, co obnáší prodat auto a zajistit nové…)
Nicméně ejhle! Došlo mi, že tím pádem Svíce nefunguje, ona normálně! nešlape jak má, mluvila jsem polohlasně kroutíc hlavou. V tom případě ji ale nemůžu dát do prodeje, nemůžu nabízet lidem něco, za čím nemohu pevně stát, byť by to bylo sebekrásnější. To je jasná věc!
Nebylo se o čem rozhodovat, žádný Královský dar nebude. Ještě mnou proběhlo takové to mé rychlé „tak holka, tohle se ti prostě nepovedlo“, ale víte jak, já nemám čas na analýzy a zkoumání proč a jak, prostě to tak bylo a dál jsem se tím nezaobírala. Beru věci tak, jak jsou, zkuste to někdy také, je to super :-)))
Tak jsem tu svoji „rozjetou“ svíčku na chvíli uklidila do šuplíku, ale zase ji po pár dnech vyndala, že ji dopálím, ať nemám nic rozpracovaného a žádné stojaté vibrace v šuplíku 🙂 Energeticky jsem ji neutralizovala – to znamená, vymazala její předchozí záměr zhmotnění o tom, aby si auto pán odkudsi z Jižních čech koupil.
Ale tuto neutralizaci nikomu nedoporučuji a držte se snadného klíče – jedna svíce = jeden záměr.
Během dvou dnů, co jsem se svící opětovně pracovala, jsem pocítila, jak se její Světelné vlny nezaměnitelně stáčejí skrze všechny mé vrstvy a vedou mě činit rozhodné kroky, aniž jsem si v tu chvíli uvědomovala jejich plný dopad a souvislosti.
Spontánně jsme se s klukama rozhodli, že pojedeme do Beskyd na magické místo, kde jsem završila svíci Klenot Života, protože uprostřed léta je nejvyšší čas na vyčerpání dárkového woucheru, který kluci vyhráli na Silvestra.
Po téměř šesti hodinách jízdy jsme byli na místě a já prožívala, jako kdyby se rozezněly nejkrásnější tóny Stvořitele skrze vše Živé na Zemi. Byli jsme na celé tři dny v panenské přírodě.
Dětem zářily v očích plamínky radosti, když jeden z nich povídá: „Mamko, víš o tom, že jsme tě právě vzali na dovolenou? Protože nebýt nás a že jsme tě přemluvili, tak by žádný mejdan nebyl a tím pádem bychom nic nevyhráli…. to máš caparty k pohledání, viď ..?“
„Mám, ty nejlepší na světě a nejen, když něco vyhrajete“, povídám jim, dávám velké pusy a jsem víc než vděčná za ty své poklady. (A ano, fakt nezapomenu, jak jsme po několika dnech lyžování v Beskydech v té největší spokojenosti leželi na Silvestra v posteli, když odkudsi začaly znít tóny zábavného programu pro děti i dospělé a přišla rebélie od kluků, že tam musíme jít 😀 to prostě nechcete :-))
Nádherně a se vší parádou jsme si to tenkrát a i TEĎ – tu naši výhru užili!
Poslední večer pobytu jsem vnímala intenzivní přítomnost Dračího velekněze, který rozkmitával gejzíry vibrací, v nichž mi předával poselství a záhy rozdmýchaný koktejl esencí svíce Královský dar. ( Ano, svíčky s námi cestují ).
Cítila jsem, že druhý den žádný návrat nebude, ač se mysl dost bránila, protože bylo v dílně práce nad hlavu a jestli si někdo myslí, že v létě nemáme co dělat, tak to tak rozhodně není a zrovna toto léto bylo jak předloňské Vánoce. A to myslím opravdu vážně 🙂
Královský dar mi uvolňoval oblaka zařící energie, která mě muchlala do magické peřinky, ve které jsem usnula. A ráno u snídaně sama sebe slyším, jak říkám klukům … „Domů nejedeme kluci, pokračujeme do Tater :-)“ (v životě jsem tam nebyla, natož sama s dětmi autem a nosičem s koly na něm) 😀 vůbec nevím, co mě to napadlo.
vvvvvv
Jeli jsme krajinou, kde ke mně promlouvala kouzelná syrová příroda, usmívala jsem se svému nerozumnému rozhodnutí a cítila, jak nás vedou otevřené mystické brány. Nádherně tekoucí energie nám tvořila cestu a ani nevím jak, byli jsme v Žilině a pokračovali dál…
Tatry nás obdarovaly nepoznanými dary, kromě toho jsme se s kluky vyřádili v Tatralandii…..
Jízda zpátky byla dlouhá a náročná a přesto jako v oblacích, mezi ševelením motoru jsem prožívala hluboký pocit završení, vděčnosti z těch všech darů, ale i při slovech kluků „mami děkujeme, že jsi nás sem vzala a co všechno spolu prožíváme …“
Prožívala jsem nesmírnou plnost každého jedinečného teď a to, že jsme tímto okamžikem s dětmi vytvořili jakýsi předěl. Tvůrce tvořil velkorysý děj zhmotnění a přesto mi v tu chvíli nedocházelo, jak bohatý. Ty okamžiky pro mě bylo nejvíc to, že jsem to zvládla, že jsou kluci šťastni, že jim to jako máma mohu dopřát. Vědoma si, že nemají nikoho jiného, kdo by je vzal na prázdniny, jsem prožívala, že společné okamžiky jsou to nejcennější, co jim mohu dát.
Víte, já miluji když si tohle uvědomuji, když pociťuji velkou vděčnost za vše … Když v sobě prožívám, že život a každý jeho okamžik, který nám ze sebe dává a jehož současně i ubývá je DAR. Dar, který je třeba chránit, hýčkat, opatrovat a rozvážně s ním hospodařit. Vnímat to, cítit a umět prožít, jak je každá krůpěj našeho teď vzácná a nezapomínat, z jakého mála a skromnosti to vše je, je totiž to nejvíc …
Po více než 8 hodinách cesty jsme dopelášili domů, rozhlížím se, vdechuji vůňě a cítím, že je něco jinak. Energie se posunuly … Vybalujeme páté přes deváté, zapaluji svíce ( to je jasná věc a mezi prvními co dělám, když přijdeme odkudkoliv ).
Svíce Královský dar je téměř u konce, přemýšlím, že musím povědět své milované kolegyni, že se mi (pravděpodobně ) nepovedla stáhnout Boží receptura v plnosti celého potenciálu a tak žádný Dar nebude. Kluci berou kola a ještě dokud je světlo, jdou lítat ven. Nakládám pračku, zvoní telefon, po krátkém zaváhání jej zvedám a ozve se milý hlas.
„Dobrý den, já bych od vás rád koupil auto.“ Začnu se smát a říkám: „to jistě, ještě jste ho neviděl a v tuhle chvíli ho ani vidět nechtějte“ :-))
Pán říká „já to myslím ale vážně“….,
„Hele p.del si dělejte z někoho jiného, sorry chlape na tohle nemám čas,… 😀 “
„Já ho ale opravdu od vás chci koupit, přijel bych zítra ráno, anebo klidně hned…“
„Žádné hned nebude, jdeme za chvíli spát, takže zítra…“.
Se smíchem jsem položila telefon a říkala si, že je to asi nějaký Vesmírný vtip. Nicméně pán byl ráno u baráku i s mechanikem.
Oči rozzářené, že je to nejkrásnější auto, které viděl a že ho bere, tak mu říkám, ať ho nejprve projede.
Chvíli potom začal mávat penězy a že by si ho hned odvezl. Já, že žádný takový. Moje auto dneska nikam nejede, za prvé bych se s ním ráda rozloučila a za druhé mám dílnu plnou balíků, které na zádech asi neodnosím. A také se potřebuji svižně podívat po jiném, protože bez auta být nemůžu. Pán na mě zírá a říká no a máte nějaké už?
Já že ne, ale že to jistě snadno Vesmír vytvoří 🙂
Nevěřícně zírá ještě víc, než když prve zjistil, že fakt ho prodávám sama ( jakože jsem žena) a že i když ho chce HNED a dává mi peníze, tak já mu ho HNED neprodám. A ještě bonus mu řeknu, že nový auto Vesmír má jistě už připravené 😀 Pán prý: Tak něco takového jsem ještě nezažil 🙂
Druhý den ráno Hambru s klukama vyklízíme, hladíme ji, loučíme se s ní, děkujeme… Fakt ji dávám pusu a žehnám…
Další den, co odjela, jsem opravdu koupila auto ( což jsem ještě v tu chvíli nevěděla, že to opravdu bude táák akční ). To samé auto, jako byla Hambra jen v jiné barvě a mladším ročníku, které slovy dětí, touží po tom, aby mu někdo daroval duši….
Od momentu kdy jsem převibrovala svíčku Královský dar, která spustila děj naší cesty do chvíle, kdy jsem prodala a druhý den koupila auto uplynulo přesně devět dnů.
Na úřadě mi na novou SPZ přidělili tři devítky. Tvůrce je opravdu dokonalý! Nové auto stojí první den před domem a večer ke mně v nádherném obřadu přicházejí Bytosti Světla, jejich milující zraky uvolňují záplavy lásky, rty šeptají požehnání a z jiskrných dlaní vetkávají symboly do svíce Královský dar…
Plní mě dojetí a až nyní si naplno užasle uvědomuji, co TO ( vše ) znamená. Receptura svíce byla od první chvíle správně, energetický potenciál nakalibrován v Nejvyšší síle, to jen já sama pochybila, když jsem tam nacpala omezení ( kdo a kdy ) si má auto koupit…
Vždyť ona ta naše Beruška toužila jet na poslední pořádný výlet a do dna naplnit svoji misi. Na to STEJNÉ místo, kde jsme byli v zimě a přinesla nám tam a nejen tam, tolik štěstí!
Uvědomuji si, jak je důležité v prachobyčejných pozemských věcech naslouchat. Nechtít nic držet, mít, ale ani zasahovat a ovlivňovat. Bůh je ten nejmoudřejší tvůrce navzdory všem našim plánům.
A přesto máme možnost s pokorou a upřímnou niternou svorností mnohé ovlivnit.
Je to jako když si stanovíme cíl své cesty, na kterou se vydáme plachetnicí. Můžeme pevně držet kormidlo, zavinout plachty, nebo naopak vytvořit křídlo o které se opírá vzduch, který nás pohání. Přesto neovlivníme směr, ani sílu větru, jež nás vede do cíle, natož ostatní vnější podmínky…
Každým okamžikem si hmatatelně uvědomuji CO jsem právě završila a srdcem mi teče, slovy nesdělitelné, krásno.
❤️❤️❤️
Excelentní proudy zářícího Světla Vesmíru v prolnutí s mřížkou planety Země rozkmitávají nádherné tóny prostupující Královskou svící a jejím následným poselstvím, které chanellingem přijímám. Brilantní jiskry Zdroje – Otce, který je projeven ve všem Stvořeném, pozvedávají celý prostor do úrovně vibrací Vyšších dimenzí Lásky v hmotné podobě skrze svíci Královský dar.
Je to dar, na který jsme všichni čekali. V té době ještě netuším, že budu vedena k vytvoření Královského diáře, který zdobí právě ornament Královského daru. Netuším to a ani mnoho dalších věcí ve svém životě…
V odevzdanosti a bez lpění, v momentě jedinečného teď v Síle a Odkazu mnohem hlubším, než jsou všechny lidské plány, přichází vedení Boha, který se propisuje tvorbou jako ta nejhlubší Světelná medicína…
Od času kdy se to stalo, až po zveřejnění tohoto příběhu uplynulo několik měsíců. Vibrace v Královském daru dozrály, byly magicky usazeny a já ji ze svých náručí pouštím do světa.
Žehnám jí na její cestu, ve velké vděčnosti děkuji za vše, co jsem díky ní prožila…
PS. Naše nové auto je stejně upatlané jako bylo předchozí 🙂 a ze všeho nejdůležitější je, že jeho probuzená Duše sálá Živou energií Lásky❤️